O nás, jak vznikl koberec na zip...

Dobrý den,

děkujeme že jste se zde, příběh "O nás" nejlépe vystihuje článek skvělého novináře pana DARIUSE NOSRETIHO, který jej napsal takto:

 

http://nosreti.bigbloger.lidovky.cz/c/449056/Kdyz-se-do-neceho-zakousnu-nepustim.html

 

Když se dvě maminky na mateřské dají do podnikání...

S prosbou o radu v oblasti marketingu se na mne obrátila začínající podnikatelka z Těšínska Gabriela 
Krátká a překvapila mne svou nápaditostí, vytrvalostí a odvahou. Svůj produkt – koberce na zip – se svou sestrou a kolegy vymysleli od A do Z a zvládli i jeho výrobu a umístění na trh. Jak se z ženy na mateřské může stát podnikatelka jsem se rozhodl zjistit v dnešním rozhovoru s ní v pohodlném křesle obchodního centra Forum.

 

Darius: Gabrielo, jak to všechno začalo? Kdy jste se o výrobu koberců začala zajímat?

Gabriela: Byla jsem zrovna na mateřské dovolené s dcerkou Darinkou a při jedné návštěvě u sestry Míši, která byla také na mateřské dovolené s dcerkou Julií, jsme si navzájem stěžovaly jak pořád musíme uklízet a jak je to težké. Dostaly jsme se i k tomu, že musíme každý den vysávat a čistit koberec, protože je věčně ušpiněný od piškotů, džusů, pastelek, plastelíny a vůbec každodenního života s dětmi. Společně jsme snily o tom, že máme koberec, který by šel jednoduše nacpat do pračky a vyprat. Došly jsme tak daleko, že jsme hledaly na internetu, kde takový koberec pod stůl, koupit.

 

Darius: A našly jste?

Gabriela: Zjistily jsme, že spousta lidí přemýšlí o tom, jak koberce čistit a spousta firem pro tyto účely nabízí různě složité postupy. Opravdový koberec do pračky jsme ale nenašly.

 

Darius: Vy jste se ale nevzdaly...

Gabriela: Jela jsem z návštěvy domů, ale myšlenka mi nedala spát. Několik dalších dní jsem hledala koberce bez složité údržby. Když jsem se opět sešla se sestrou, zjistila jsem, že ani jí to nedalo spát a vymyslela jak by takový koberec mohl být zároveň velký, světlý a mohl se prát v pračce. Vymyslela koberec na zip. Koberec, který se sepne a zase rozepne, a lze ho vyprat po malých částech v pračce.

 

Darius: Úžasný nápad! Ale co bylo třeba udělat pro jeho realizaci?

Gabriela: Jakmile mi sestra nápad sdělila, už jsem ho z mysli nepustila. Začala jsem hledat technické řešení – stříhala čtverečky papírků a pokoušela se je jakoby sepnout zipem, tak aby se daly spojit s dalšími čtverečky, nekonečně dlouho jsem otáčela a směřovala směr zipů na čtverečcích – moje kreativita neměla konce. Nakonec s mi podařilo vymyslet, jak spojit nekonečně mnoho čtverečků. Dokonce jsem s manželem vyřešila i jinou variantu sepnutí. Koberce byly funkční, zatím aspoň na papíře.

 

Darius: A co průzkum trhu? Přemýšlela jste v té době o možnosti odbytu?

Gabriela: V té době jsme si koberec vymýšlely spíš jen pro vlastní potřebu. Když jsem ale o nápadu mluvila s kýmkoli z okolí, všem se to moc zamlouvalo. Každý jakoby snil o něčem takovém. Řekla jsem si, že koberec vyrobím. Začala další fáze, a to, jak sehnat koberec, který vyhovuje všem požadavkům na kvalitu a praní v pračce. Zároveň by měl být co nejhezčí, protože maminky se svými dětmi si zaslouží konečně krásné a funkční koberce, které můžou být i bílé a u kterých nemusí po kolenou drhnout každý flek. Však to znáte, ne?

 

Darius: Znám, i když dnes už mě zajímají spíš koberce odolné proti skvrnám od vína a kytek.

Gabriela: No vidíte. Ale sehnat materiál i pekný i funční nebylo vůbec jednoduché. Zjistila jsem, že celý svět prodává stejné koberce a pokud bych chtěla vyrobit něco dle své představy, musela bych si koupit rovnou celý kamion. Takže jsem začala nakupovat každý koberec na trhu, který se jen trochu podobal mé představě. Koberce jsem roztsříhala na čtverce a pokoušela se k nim přišít zipy. Jenže to byl docela velký problém - koberce nebyly přizpůsobeny k tomu, aby na ně někdo něco přišíval. A taky nešly vyprat v pračce. Vypadalo to jako neřešitelný problém, ale to je přesně to potřebné palivo pro můj badatelský motor.

 

Darius: To jsem netušil, že podnikatelé a záhadologové k sobě mají tak blízko!

Gabriela: A taky detektivové... Po dlouhém hledání a jednání jsem nakonec jsem našla výrobce, který mi koberce vyrobil na míru, dle zadání. Dokonce je ta továrna svého druhu jediná u nás v České republice, takže k funkčnosti a pratelnosti přibyl ještě jeden důležitý aspekt a to : "vyrobeno v České republice". Ani to ovšem nebylo bez problémů, při první dodávce se objevily další záležitosti k řešení a vyřešení. Konečně jsme úspěšně, za podpory tety - švadlenky a sestry, ušily první koberec na zip, který má všechna pořebná „nej“, které jsme si vymyslely a vysnily.

 

Darius: V té době to už ale začínal být projekt podnikatelský...

Gabriela: Rozhodla jsem se, že výrobek a nápad mé sestry zužitkujeme a nabídneme ho i dalším maminkám. Založily jsme společnost a začaly podnikat – dvě maminky na mateřské. Protože jsme vstupní kapitál neměly a na založení s.r.o. jsme si půjčily, řešily jsme vše s minimem nákladů. Jediná věc, na které jsem nešetřila, bylo pořízení a registrace užitného vzoru. Vše jsem nastudovala a oslovila odborníky. Webové stránky udělal švagr, s finančním rozpočtem a kalkulací pomohl můj manžel a teta ušila pár dalších vzorků. Využily jsme každého, kdo se nechal a něco uměl. Šicí stroj jsme pořídily v bazaru a vizitky jsme si koupily za poslední peníze. Začátek podnikání byl zdlouhavý, těžký a nevýdělečný.

 

Darius: Neumím si představit, že bych se pustil do podnikání bez úvěru, investic a vhodných prostor.

Gabriela: Také už to dnes nechápu. Měli jsme jen ideu a podporu v rodině a známých. Jenže vývoj a výroba a vytvoření společnosti zdaleka nebyl ten nejtěžší úkol. Prodej jsem chtěla mít zajištěný odběratelskou společností se svou vlastní distribucí a tady jsem po několika schůzkách s lidmi, kteří zajišťují dodávky do obchodních řetězců, zjistila, že tudy cesta nepovede, jelikož jsme neměli propagační materiály a vzorky zdarma a výrobek byl kvalitní a tedy relativně drahý. Český zákazník se teprve učí platit za kvalitu – a obchodník s ním. Každý článek mezi námi a koncovým zákazníkem chtěl neuvěřitelný zisk 100%, což vzhledem k ceně výroby udělalo výrobek neprodejným.

 

Darius: To musel být šok.

Gabriela: Neodradilo mne to a začala jsem nabízet prodej koberců v bytech a rodinných domech. Domluvené schůzky jsem měla díky přátelům. Přátelé oslovili své přátelé a sousedy a na předváděčky zvali další sousedy a společnost při předváděčce byla skvělá. Dokonce jsme koberce prodaly i za poměrně vysokou cenu - tehdy byla ještě vyšší než dnes. Podotýkám, nikdy jsem nic podobného nedělala. Učila jsem se na vlastních chybách. Vyzkoušela jsem i prodej přes reklamu na sociálních sítích a různých slevomatech. Prodalo se všechno, dokonce i v Praze, a to i bez vyzkoušení materiálu, jen přes e-shop. Stále jsem ale měla svou myšlenku, dodávat do obchodů a té se nevzdávám. Napsala jsem podnikatelský plán a oslovila pár investorů. Podařilo se mi najít člověka, kterého jsem potřebovala. Nadchl se pro výrobek a uviděl potenciál. Člověka, který umí a zná obchod a chce investovat do naší společnosti. Překvapilo mne, že při našem „namlouvání“ ocenil hlavně mou píli, pracovitost, odvahu, nadšení a drive. Spolu jsme navštívili veletrh a výstavu v Hannoveru, kde jsme vyřešili problém s drahou výrobou. Zjistili jsme si potencionální konkurenci i nové dodavatele.

 

Darius: Začínáte myslet jako zkušený obchodník. Nejsou to velké změny pro maminku na mateřské?

Gabriela: Jde to vše hodně rychle, máme nového společníka. Máme již i finance a vytvořili jsme strategii, která má hlavu a patu, podle ní se teď řídíme. Vytvořili jsme propagační materiály a letáky, roll-upy a barevné vzornice. Našli jsme zkušenou obchodnici, domluvili jsme si spolupráci. Dokonce jsem vyřídila i dotaci na zaměstnance z pracovního úřadu, takže nám hodně pomůže při startu, uhradit její mzdu. Zařídili jsme novou provozovnu , pořídili auto, telefony a rozdělily jsme si terén. Nasdíleli jsme společný kalendář a tabulku na kontakty. I já už mám domluvené schůzky v krásných obchodech v Brně. Vím, že problémy budeme řešit průběžně, jak budou přicházet, a těším se na ně.

 

Darius: Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí a spokojených zákazníků.

Gabriela: Děkuji.

DARIUS NOSRETI

O nás, jak vznikl koberec na zip...

Dobrý den, děkujeme že jste se zde, příběh "O nás" nejlépe vystihuje článek novináře pana DARIUSE N...

Stránka 1 z 1 , položek celkem: 1